Nejdůležitější při výběru ochrany před neplánovaným otěhotněním je podrobný rozhovor ženy s lékařem, říká Petr Křepelka, odborný koordinátor projektu Fórum antikoncepce v Ústavu pro péči o matku a dítě v Praze v rozhovoru pro Lidové noviny.
Pod hormonální antikoncepcí si mnoho lidí představí pilulky. Jaké jsou další metody?
Pod tímto spojením se skrývá řada metod, které se od sebe liší nejen mechanismem účinku, ale také tím, pro jaké ženy jsou vhodné i jaká rizika jsou spojena s jejich užíváním. Obecně se hormonální antikoncepce rozděluje na dvě skupiny – kombinovanou, která obsahuje estrogen i progestin (látka svými účinky podobná progesteronu), a pak čistě gestagenní, obsahující pouze progestin. Historicky vůbec první byla právě "pilulka", ale v průběhu let se objevily další formy, jako jsou injekce, náplasti, vaginální kroužek nebo podkožní implantát, který ale není v Česku registrovaný, tedy ani dostupný.
Liší se i mírou spolehlivosti?
U pilulek je větší riziko subjektivní chyby – že žena zapomene. Účinek může být negativně ovlivněn i tím, že žena má trávicí potíže nebo užívá antibiotika. U dlouhodobě působících metod, jako jsou nitroděložní tělíska uvolňující hormon, tato rizika odpadají.
Co všechno vlastně hraje roli při výběru antikoncepce?
Pokud se žena rozhodne po některou z metod, u níž je nutná spolupráce s lékařem, pravděpodobně očekává vysokou spolehlivost. Důležité je ujasnit si, na jak dlouho chce žena zabránit početí, tedy zda vůbec a případně kdy plánuje těhotenství. Je rozdíl, pokud by plánovala těhotenství do jednoho roku či až za několik let. Pak je tu očekávání ženy, zda také chce řešit nějaké zdravotní problémy, jako je nadměrné či nepravidelné menstruační krvácení, bolestivou menstruaci či premenstruační syndrom. Nemalou roli při rozhodování hrají i předchozí zkušenosti s antikoncepčními metodami a samozřejmě informace, které má žena k dispozici. Bohužel tyto informace mohou být různě kvalitní, nebo dokonce zavádějící.
Jaká vyšetření by měla žena absolvovat před nasazením hormonální antikoncepce?
Nejdůležitější je podrobný rozhovor zaměřený na osobní i rodinnou anamnézu a pečlivé zhodnocení rizikových faktorů. Potom následuje gynekologické vyšetření. Užen, u nichž se v rodině opakovaně vyskytla kardiovaskulární onemocnění, například infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, žilní trombóza nebo plicní embolie, zejména u osob mladších 50 let, je třeba provést vyšetření na přítomnost dědičných faktorů těchto onemocnění. Při pozitivním nálezu nejsou vhodné metody kombinované hormonální antikoncepce. Ta není vhodná ani pro kuřačky starší 35 let a obézní ženy s dalšími rizikovými faktory pro žilní trombózu. Mohou ale zvolit gestagenní hormonální antikoncepci, která je pro ně bezpečná. Jakákoliv hormonálníantikoncepce je pak nevhodná u žen, které mají zhoubný nádor prsu nebo jej měly před méně než pěti lety.
Proč se u všech žen před nasazením kombinované hormonální antikoncepce neprovádí genetické vyšetření na trombofilní mutace?
Tato vyšetření se provádějí a pojišťovny je hradí v případě, kdy rodinná či osobní anamnéza vykazuje přítomnost faktorů rizikových pro vznik krevních sraženin a s tím spojených chorob, jako je infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, hluboká žilní trombóza a plicní embolie. Pokud rizikové faktory nejsou přítomny, je na zvážení každé ženy, zda má o toto vyšetření zájem a je ochotna si je uhradit. V tomto ohledu panuje shoda mezi odbornými společnostmi, že provádět toto vyšetření plošně není efektivní. I kdybychom otestovali všechny ženy, nezabránili bychom všem případům komplikací, které souvisejí s trombofilními stavy. Testují se pouze nejčastější genetické mutace zvyšující pravděpodobnost vzniku krevní sraženiny (trombu) a následných komplikací. Tedy ani případný negativní výsledek vyšetření nezaručuje, že cévní komplikace nenastanou. Nemluvě o faktu, že na vzniku trombu se vždy podílí více faktorů současně. Například žena má některou z genetických mutací, užívá kombinovanou hormonální antikoncepci, a ještě je vlivem úrazu dlouhodobě znehybněna. Uzdravé mladé ženy je krajně nepravděpodobné, že by došlo ke vzniku žilní trombózy jen proto, že užívá kombinovanou hormonální antikoncepci. Několikanásobně rizikovější je pro ni v tomto ohledu těhotenství.
Co když žena opomene sdělit něco o svém zdravotním stavu?
Právě podrobný rozhovor by měl odhalit přítomnost onemocnění, ať už u ženy, nebo v její rodině, která by mohla znamenat zvýšení rizika výskytu vrozených trombofilních stavů a komplikací při podání kombinované hormonální antikoncepce. Navíc v průběhu let, kdy žena antikoncepci užívá, může dojít ke změně jejího zdravotního stavu, takže daná metoda už pro ni nebude vhodná. Často se stává, že žena zatají, že je kuřačka, nebo si není jistá tím, jaká onemocnění se vyskytla v rodině. Pak se vystavuje riziku, že zvolíme antikoncepci, která pro ni nebude vhodná a může jí přinést zdravotní problémy. Na druhou stranu může být pro řadu žen skutečnost, že chtějí užívat kombinovanou hormonální antikoncepci, motivací k tomu, aby přestaly kouřit.
publikováno v Lidových novinách dne 9.11.2017, autorka: Ludmila Hamplová