Rady a komentáře
clsjeplogo

Záštita
Česká gynekologická a porodnická společnost ČLS JEP

Hormony, kam se člověk podívá...

Hormony jsou látky, bez nichž by se – s trochou nadsázky řečeno – v lidském těle (a v mnohobuněčných organismech obecně) nedělo vůbec nic... Orgány by nevěděly jak mají správně fungovat, nebylo by růstu, nebylo by vývoje – nebylo by ani života!

Hormony se v těle tvoří na mnoha místech v různých tkáních a také ve zvláštních orgánech nazývaných žlázy s vnitřní sekrecí – jen namátkou jmenujme ty nejznámější, třeba štítnou žlázu a přištítná tělíska, podvěsek mozkový, slinivku břišní, nadledvinky a samozřejmě varlata a vaječníky. Chemicky jsou hormony řetězce aminokyselin (peptidy nebo bílkoviny) nebo steroidy (sloučeniny odvozené od cholesterolu).

Hormony mohou působit buď na jeden konkrétní orgán, nebo jejich účinek může být systémový, tzn. projevuje se ve více různých orgánech, resp. tkáních. To, zda konkrétní buňka na pokyn, který jí hormon dává, zareaguje, nebo ne, závisí na tom, zda je vybavena příslušným receptorem – představme si jej třeba jako zámek, do kterého klíč určitého hormonu pasuje, nebo ne. Pokud pasuje, pak se po pomyslném odemčení spustí celá kaskáda chemických reakcí, jejímž výsledkem je, že se buňka zachová tak, jak jí hormon přikazuje. Aby to nebylo tak jednoduché, mohou různé buňky vystavovat příslušné receptory v různém množství a s různou citlivostí – proto hormony působí na ty citlivější buňky přednostně. Obecně lze říci, že řada hormonů, zejména těch souvisejících s růstem nebo rozmnožováním, účinkuje poměrně pomalu a pro správné fungování příslušných orgánů je nutné jejich dlouhodobé působení.

Hormony a ženské tělo

Pohlavní hormony, jak sám název napovídá, jsou v těle zodpovědné (ve správný čas) za vývoj a funkci pohlavních orgánů, za rozvoj sekundárních pohlavních znaků (u mužů zvětšení penisu a varlat, hrubší kůže, růst vousů, rychlejší nárůst svalové hmoty a hlubší hlas, u žen růst prsů, přibývání podkožního tuku či širší boky, u obou pohlaví pak růst ochlupení v podpaží či v tzv. pubické oblasti, tedy kolem genitálií a v tříslech) a také za sexuální cítění a chování. Hormony tedy ovlivňují to, zda je někdo muž, nebo žena, zda tak od pohledu vypadá a také zda se tak opravdu cítí.

Zatímco muži si ve své pohlavní hormonální výbavě vystačí převážně s testosteronem vylučovaným varlaty, u žen je to o poznání složitější. Ke správnému fungování potřebuje jejich organismus celý mix hormonů, jejichž dvě nejdůležitější skupiny produkované vaječníky představují estrogeny a gestageny.

ESTROGENY

Do této skupiny patří estriol, estron a především nejdůležitější ze všech – estradiol. Estrogeny, které vznikají ve vaječnících v tzv. Graafových folikulech (váčcích) obecně stimulují cílové tkáně a mají na starosti růst. Pod jejich vlivem se dívkám v dospívání definitivně formují a zvětšují zevní i vnitřní pohlavní orgány, přibývá podkožního tuku na specifických místech (růst prsou a boků) i kostní hmoty (proto děvčata rostou do výšky dříve než chlapci, ovšem jejich růst se také dříve zastaví).

Estrogeny rovněž ovlivňují prostřednictvím podvěsku mozkového menstruační cyklus, v jeho první fázi se podílejí na růstu děložní sliznice a ve druhé fázi spolu s dalšími hormony připravují dělohu na případné přijetí oplodněného vajíčka. Zodpovídají pak i za průběh těhotenství.

Všeho moc ale škodí! Nadměrná produkce estrogenů (které se mimochodem v malém tvoří i mužům ve varlatech) a mužských pohlavních hormonů může narušit menstruační cyklus i plodnost a vést u žen k rozvoji mužských rysů či vzniku akné.


Naopak k přirozenému snižování koncentrace estrogenů v krvi dochází u žen kolem 50. roku věku v souvislosti s přechodem (menopauzou). Tehdy vaječníky přestanou uvolňovat vajíčka a menstruační cyklus postupně ustává. Tento přirozený úbytek estrogenů v důsledku stárnutí provázejí typické příznaky –
návaly horka, vysychání poševní sliznice, proměny nálad a také osteoporóza (řídnutí kostí).

GESTAGENY

Jako gestageny se označují nejen všechny hormony produkované ve vaječnících tzv. žlutým tělískem, ale také všechny jejich varianty – přírodní i syntetické užívané v přípravcích hormonální antikoncepce.
Hlavním zástupcem přirozených gestagenů je progesteron. Uplatňuje se ve druhé fázi menstruačního cyklu – zjednodušeně řečeno mění kvalitu děložní sliznice, která narostla v první fázi v důsledku působení estrogenů, a připravuje ji na přijetí oplodněného vajíčka. Pokud k oplodnění nedošlo, koncentrace progesteronu na konci menstruačního cyklu klesá. Pokud k oplodnění došlo, koncentrace progesteronu naopak po dobu těhotenství dále stoupá a jeho produkci od žlutého tělíska přebírá placenta (v malém se tvoří i v nadledvinkách). Progesteron je tedy nezbytný pro udržení těhotenství i pro rozvoj mléčných žláz a kojení.

DALŠÍ HORMONY, BEZ KTERÝCH SE ŽENA NEOBEJDE
Luteinizační hormon

Tvoří se v podvěsku mozkovém a je nezbytný k ovulaci, tedy uvolnění zralého vajíčka z vaječného váčku (folikulu). Podporuje i tvorbu gestagenů a estrogenů, s nimiž se vzájemně ovlivňuje. Během první části menstruačního cyklu je to právě jeden z estrogenů – estradiol –, který ve zvýšené koncentraci „pobízí" podvěsek mozkový k intenzivní produkci luteinizačního hormonu a tím k vyvolání ovulace.

Hormon stimulující folikuly

Také za jeho produkcí stojí podvěsek mozkový. Řídí dozrávání vaječných váčků (folikulů) ve vaječnících a zároveň stimuluje produkci dalších ženských pohlavních hormonů včetně těch nejdůležitějších – estrogenů a gestagenů. Poruchy jeho vylučování stojí často za nepravidelnostmi menstruačního cyklu. Jeho nedostatek má na svědomí neplodnost v důsledku absence zralých vajíček schopných oplodnění (proto se hormon stimulující folikuly podává jako příprava před umělým oplodněním), jeho nadbytek zase bývá průvodním znakem blížící se menopauzy.

Prolaktin

Noc co noc, pokaždé kolem půlnoci, jej do krevního oběhu ženy posílá opět „náš starý známý" podvěsek mozkový. Jak prozrazuje latinský název, tento hormon má za úkol stimulaci prsních žláz a produkci mateřského mléka. Jeho nadbytek v době mimo těhotenství a kojení má za následek neplodnost nebo nepřítomnost menstruačního krvácení (amenoreu).

Přečtěte si také

file_thumbJak funguje hormonální antikoncepce

dot